Fyzické versus psychické zdraví aneb Neberte mi mou terapii

Stejně jako se člověk má právo rozhodnout, jak chce umřít, má také právo rozhodovat, jak chce žít. Svoboda volby je to nejcennější, co každá lidská bytost má a v současné době plné restrikcí a omezení se už bohužel dost obávám, že za chvíli nebude možnost rozhodnout se o čemkoliv, co se týká našich životů, nejen zdraví. Nicméně zdraví především je téma, kterému se chci v tomto článku věnovat.

Celý život trpím zvýšenými obavami a úzkostmi, se kterými se dá velmi dobře žít, když víte jak na ně. Už jsem se s nimi naučila pracovat a poznám, co na mě funguje a co ne a vedle zdravé životosprávy a vydatného spánku, je pro mou duševní pohodu nutný pravidelný pohyb, sport a určitý stupeň fyzické zátěže, který pro mne není pouze koníčkem, je to pro mne terapie a způsob přežití. Jakmile nemohu pravidelně sportovat, mění se mi chemické složení v mozku a postupně se dostávám do velké psychické nepohody a napětí. Propadám se kamsi hluboko do velkých smutků a strachů, přestávám komunikovat s okolím a ztrácím se ve vlastní utrápené hlavě. Proto je pro mě životně důležité mít možnost se sama starat o své zdraví, což je v dnešní době nouzového stavu a zavřených sportovišť opravdu neskutečně těžké. Bohužel pro mne, nemám tedy žádné vážnější fyzické příznaky, hlava mě nebolí, jsem bez teploty, plíce mám v pořádku a vypadám naprosto zdravě, přesto ale musím opravdu pečlivě sledovat svůj životní styl, abych dokázala být šťastná a uvolněná.

Na jedné straně se tedy vláda nejen u nás v České republice, ale i po celém světě snaží velikášsky zachraňovat lidské životy razantními plošnými opatřeními, nouzovým stavem a celkovým zmrazením chodu společnosti a na druhé straně v důsledku všech těchto omezení a restrikcí houfně plní čekárny psychologů a psychiatrů lidmi, kteří jsou totálně vyčerpaní z všudypřítomné paniky a strachu, kterého je nyní ve společnosti mnohonásobně více než dříve. Tvoří tak nové pacienty, kteří nejsou sice nemocní fyzicky, jejich psychika je ale naprosto zničená. A o těchto lidech se nikde nemluví, ale proč, jakým právem? Psychické zdraví je přeci stejně důležité jako fyzické, nebo ne? Stejně jako se denně aktualizují počty pozitivních na Covid, proč se nikde neuvádí počet nově registrovaných pacientů s psychickými poruchami? A že jich přibývá. Cyril Höschl a Petr Winkler ve svém článku Pandemie covid-19 a duševní zdraví uvádí: “Výsledky jasně ukázaly, že prevalence těch, kteří vykazovali alespoň jednu duševní poruchu, vzrostla z původních 20,2% v roce 2017 na 29,63% v roce 2020 během pandemie covid-19”. (časopis Vesmír) Cyril Höschl je ředitelem Národního ústavu duševního zdraví v Praze a Petr Winkler tamtéž vede výzkumný program Sociální psychiatrie.

Proč je tedy fyzické zdraví člověka pozitivního na Covid důležitější než psychické zdraví a duševní pohoda, než mé zdraví? Zodpovědně jsme se o sebe starala a dařilo se mi velmi úspěšně vyrovnávat se se všemi disbalancemi a fyzickou aktivitou nahrazovat to, co se jinak musí dodávat léky, dokud jsem mohla cvičit, chodit do posilovny a dělat vše, co svobodný člověk normálně dělá.

Samozřejmě, že je jednodušší vzít si prášek, ale to je řešení pouze dočasné, nikam nevede a vrací Vás zas zpátky k lékaři a pokud se vláda opravdu snaží chránit zdraví občanů, tak jak všude uvádí, proč prostě nezavádí cílená opatření, která by fungovala pro ty, kteří jsou virem opravdu ohroženi a zároveň neomezovala ostatní lidi, kteří se o sebe musí starat zas jinak, aby mohly fungovat, mají jiné potřeby a jinak pečují o své zdraví. Co je to tedy za logiku? Proč jsou všichni tak neuvěřitelně ohleduplní ke Covid pozitivnímu a kašlou na člověka s psychickými obtížemi, těžkými úzkostmi a depresemi, to se všichni snad zbláznili?

Já opravdu nejsem sobec, egoista, nejsem ani srab a dokáži se v životě postavit ledasčemu, ale tohle neustále strašení a panika kolem Covidu 19 je absolutně kontraproduktivní. Radši skočím padákem, než abych neustále sledovala počty pozitivních a nakažených. Pokud má být člověk zodpovědný k ostatním a k jejich zdraví, musí být nejdříve postaráno o jeho vlastní blaho a to není možné, když Vás ze všech stran bombardují katastrofickými zprávami, stoupajícími statistikami se závratnými čísly, novými omezeními a zákazy. Bohužel není možnost se tomu vyhnout, není jak se odreagovat, jak se uvolnit, když jste zavření doma, mezi čtyřmi stěnami a nikam nesmíte. Pokud jste založením stejní jako já a neustále se podvědomě o něco strachujete, tak i když si to nechcete připustit, napětí stoupá, obavy rostou a jednoho dne zjistíte, že Vám dělá problém vyjít ven ze dveří vlastního bytu.

Někdo se bojí nového viru, já se bojím ztráty své osobní svobody a práva na rozhodnutí, jak nakládat se svým zdravím. Raději umřu, než žít pohlcená vlastními strachy a obavami, to opravdu není k žití, to je utrpení. Neberte mi prosím mou terapii a nechte mě svobodně žít a dělat vše to, co člověk v normální svobodné společnosti obvykle dělá.

Citace

Höschl, Cyril a Winkler, Petr. Pandemie covid 19 a duševní zdraví. VESMÍR. [online]. 2021. č. 1, ISSN 1214-4029. Dostupné z: https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2021/01/pandemie-covid-19-dusevni-zdravi.html

Posted by

Jsem Bára a tento blog píši pro zachování své vlastní autenticity a přirozenosti. Je snadné se v každodenním shonu ztratit mezi běžnými povinnostmi a když si nedáte pozor, zjistíte, že žijete se seznamem úkolů přilepeným na čele a vlastní život vám utíká mezi prsty.

4 thoughts on “Fyzické versus psychické zdraví aneb Neberte mi mou terapii

  1. Milá Báro, díky za Váš příspěvek, ukazuje na mnoho opomíjených aspektů naší současné situace, jež nepochybně bude mít ve středně až dlouhodobější perspektivě zatím nedoceňované dopady na naše životy, přinejmenším stejně závažné jako je onemocnění Covid-19 a již nyní bychom měli pomýšlet na jejich prevenci. Zpočátku to bude nevyhnutelně tápání, ale jeho důležitou součástí jsou příspěvky přemýšlivých lidí jako jste Vy. Takže palec nahoru! CH

    Like

  2. Báro, oceňuji vaši odvahu takto sdílet, co se děje, držím pěsti ať i tuto šílenou dobu zvládnete a jednou se potkáme někde na sportovišti, m.

    Like

Leave a Reply to Hoschl Cancel reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s